Mapování výskytu obojživelníků a plazů v ČR

Vipera berus

  Česká herpetologická společnost zahájila projekt „Mapování výskytu obojživelníků a plazů v ČR“ ve spolupráci s Ondřejem Zichou - Biolib (www.biolib.cz). Sledování výskytu na celém území se neobejde bez dobrovolníků ochotných poskytovat údaje o sledování. V dnešní době internetu je zapisování hlášení právě přes internet tou nejrychlejší formou. Biolib zajišťuje projekt po technické stránce a obrovskou výhodou je, že díky široké biologické tématice je navštěvován velkým počtem lidí, kteří se zajímají o vše živé, tedy velkým počtem potencionálních mapovatelů.

  Výchozím stavem jsou údaje publikované v atlasech výskytu obojživelníků (Moravec 1994) a plazů (Mikátová et al. 2001). Použita je zavedená metodika síťového mapování organizmů v ČR (Buchar 1982). V oblasti mapování výskytu herpetofauny zmiňované atlasy představují jediná souhrnná díla v ČR na celostátní úrovni.

  Na přelomu června a července 2006 byl zahájen testovací provoz projektu. Projekt nebyl ani na samotném Biolibu propagován, přesto přišlo během jednoho měsíce přes 50 hlášení, v několika případech se jednalo o hlášení výskytu z neobsazeného kvadrátu pro daný druh. Projekt byl na Biolibu spuštěn v září 2006.

Triturus alpestris

  Postupně je databáze doplňována a aktualizována na základě jednotlivých hlášení, záznam z neobsazeného mapového pole (kvadrátu) po zpracování správcem zaplní okamžitě toto pole ve faunistické mapě.

  Možné je i doplňování starších údajů, které se ve výše zmiňovaných atlasech neobjevily. A to ať už se jedná o údaje publikované či nepublikované.

  Po kliknutí na jednotlivý kvadrát se zobrazí všechna hlášení či údaje z tohoto kvadrátu. Přesná pozice nálezu (GPS) se zobrazuje pouze zadavateli hlášení a správci mapování, protože by někteří nenechaví a nepřející jedinci lidského druhu mohli jednoduše negativně působit na lokalitě.

  Na vybraných lokalitách může být prováděno víceleté sledování či dlouhodobý monitoring stavu populací herpetofauny. Záleží to samozřejmě i na dostatku relevantních údajů z příslušné lokality.

Bufo viridis

  Nemusíme čekat roky na vydání dalších tištěných atlasů. Průběžný stav sledování výskytu je na www.biolib.cz. Po každé sezóně budou k dispozici aktualizované mapy a databáze výskytu jednotlivých původních i nepůvodních druhů herpetofauny ČR za celé období i za jednotlivé roky. Pro účely vydání různých publikací budou data se souhlasem ČHS a Biolibu poskytnuta. V nejbližší době pro připravovanou reedici Fauna ČR – Obojživelníci – Plazi (Academia).

Nasbírané údaje jsou publikovány v časopise Herpetologické informace:

pdf Šandera M. et Zicha O., 2007: Mapování výskytu obojživelníků a plazů v ČR na BioLibu v roce 2006. Herpetologické informace 6 (1): 30 - 41 [In Czech with English summary] (PDF, 140 kB)
pdf Šandera M., Jeřábková L. et Zicha O., 2008: Mapování výskytu obojživelníků a plazů v ČR na BioLibu v roce 2007. Herpetologické informace 7 (1): 17 - 35 [In Czech with English summary] (PDF, 286 kB)

  Více informací naleznete na www.biolib.cz, kde po přihlášení můžete jednoduše ve formuláři vyplňovat jednotlivá hlášení, připojit lze i obrázek. V případě, že máte více údajů, je možné zahrnout tyto údaje do databáze v podobě excelovské tabulky.

  Pokud nemáte přístup na internet, nemusíte zoufat. Jednou z možností je zaslání údajů v tabulce na CD správci mapování. Druhou možností je publikovat vlastní data v Herpetologických informacích (časopis České herpetologické společnosti), ať už v podobě faunistického článku nebo v případě jednotlivých významných nálezů v podobě zprávičky v rubrice „Faunistické poznámky“ (http://www.herp.cz).

Literatura:

Buchar J., 1982: Způsob publikace lokalit živočichů z území Československa. Věst. Čs. Společ. Zool. 46: 317 – 318.

Mikátová B., Vlašín M., Zavadil V. (eds.), 2001: Atlas rozšíření plazů v České republice. Atlas of the distribution of reptiles in the Czech Republic. AOPK ČR, Brno, Praha, 258 pp.

Moravec J. (ed.), 1994: Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Atlas of Czech amphibians. Národní muzeum, Praha, 136 pp.

Mapované druhy a jejich mapy rozšíření

Obojživelníci

Obojživelníci ocasatí

Salamandra salamandra (Linnaeus, 1758) - mlok skvrnitý (mapa)
Triturus alpestris (Laurenti, 1768) - čolek horský (mapa)
Triturus carnifex (Laurenti 1768) - čolek dravý (mapa)
Triturus cristatus (Laurenti, 1768) - čolek velký (mapa)
Triturus dobrogicus (Kiritzescu, 1903) - čolek dunajský (mapa)
Triturus helveticus (Razoumowsky, 1789) - čolek hranatý (mapa)
Triturus montandoni (Boulenger, 1880) - čolek karpatský (mapa)
Triturus vulgaris (Linnaeus, 1758) - čolek obecný (mapa)

Žáby

Bombina bombina (Linaneus, 1761) - kuňka obecná (mapa)
Bombina variegata (Linnaeus, 1758) - kuňka žlutobřichá (mapa)
Bufo bufo (Linnaeus, 1758) - ropucha obecná (mapa)
Bufo calamita Laurenti, 1768 - ropucha krátkonohá (mapa)
Bufo viridis (Laurenti, 1768) - ropucha zelená (mapa)
Hyla arborea (Linnaeus, 1758) - rosnička zelená (mapa)
Pelobates fuscus (Laurenti, 1768) - blatnice skvrnitá (mapa)
Rana arvalis Nilsson, 1842 - skokan ostronosý (mapa)
Rana dalmatina Fitzinger In Bonaparte, 1839 - skokan štíhlý (mapa)
Rana temporaria Linnaeus, 1758 - skokan hnědý (mapa)
Rana esculenta Linnaeus, 1758 - skokan zelený (mapa)
Rana lessonae Camerano, 1882 - skokan krátkonohý (mapa)
Rana ridibunda Pallas, 1771 - skokan skřehotavý (mapa)

"Rana esculenta complex" - zelení skokani (mapa)

Plazi

Želvy

Emys orbicularis (Linnaeus, 1758) - želva bahenní (mapa)

Nepůvodní druh
Testudo graeca Linnaeus, 1758 - želva žlutohnědá i (mapa)
Testudo hermanni Gmelin, 1789 - želva zelenavá i (mapa)
Testudo horsfieldii (Gray, 1844) - želva čtyřprstá i (mapa)
Testudo marginata Schoepff, 1792 - želva vroubená i (mapa)
Trachemys scripta (Schoepff, 1792) - želva nádherná i (mapa)

Ještěři

Anguis fragilis Linnaeus, 1758 - slepýš křehký (mapa)
Lacerta agilis Linnaeus, 1758 - ještěrka obecná (mapa)
Lacerta viridis (Laurenti, 1768) - ještěrka zelená (mapa)
Podarcis muralis (Laurenti, 1768) - ještěrka zední (mapa)
Zootoca vivipara (Jacquin, 1787) - ještěrka živorodá (mapa)

Nepůvodní druh
Hemidactylus turcicus (Linnaeus, 1758) - gekon turecký i (mapa)

Hadi

Coronella austriaca Laurenti, 1768 - užovka hladká (mapa)
Elaphe longissima (Laurenti, 1768) - užovka stromová (mapa)
Natrix natrix (Linnaeus, 1758) - užovka obojková (mapa)
Natrix tessellata (Laurenti, 1768) - užovka podplamatá (mapa)
Vipera berus (Linnaeus, 1758) - zmije obecná (mapa)


Vysvětlivky: i - nepůvodní druh

Autorem použitých fotografií je Lukáš Konečný, http://www.lacerta-pisecna.com/


Pro vstup do formuláře na přidání pozorování je vhodné být na BioLibu zaregistrován a přihlášen. Registrace je jednoduchá a bezplatná. Pomáhá nám sledovat kdo přispěl kolika pozorováními a jaká je jejich spolehlivost.

Poslední změna: 17. ledna 2009



Aktuality v mapování

07.08.2014

Ve spolupráci s AOPK ČR a Entomologickým ústavem AV ČR rozšiřujeme mapování bezobratlých o 16 druhů motýlů - batolce, bělopásky, otakárky, jasoně, několik druhů modrásků, lišaje pupalkového a přástevníka kostivalového. Úplný seznam najdete zde, v blízké budoucnosti ho budeme rozšiřovat o další mapované druhy.

12.02.2014

Přibyla nová sekce mapování - Ryby České republiky, ve které mapujeme zejména ohrožené druhy z Červeného seznamu, nebo naopak druhy invazní, které mohou mít vliv na populace původních druhů ryb a obojživelníků. Mapování probíhá ve spolupráci s AOPK ČR, Muzeem přírody Český ráj a organizací HERPETA. Více se dozvíte ve článku Mapování vybraných druhů ryb a mihulí.

05.06.2013

Dalším pavoukem mapovaným na BioLibu je lovčík hájní (Pisaura mirabilis), relativně hojný a snadno poznatelný druh, o jehož rozšíření však také chybí aktuální údaje. Zároveň můžete Vaše pozorování lovčíka s fotografií poslat do redakce zpravodajského portálu Muzeum 3000, více ve článku http://muzeum3000.nm.cz/veda/najdete-lov....

06.04.2013

Mapování brouků nyní zahrnuje všechny naše druhy z čeledi majkovití (Meloidae), celkem 24 druhů.

27.08.2012

Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium), pakřižák chluponohý (Uloborus plumipes) a lepovka jižní (Scytodes thoracica) jsou tři druhy nejnověji přidané mezi mapované pavoukovce ČR. Při mapování zápřednice prosíme mapovatele o fotodokumentaci či dokonce dokladový exemplář (více zde) - je však nutno dbát zvýšené opatrnosti, kousnutí může být bolestivé.

Mapování obojživelníků a plazů ČR

MPCR logo

CHS logo

CHS logo

BioLib.cz